Z jednoho stejného vajíčka se rodí matka i dělnice – jak to?
Je doba sílení včelstev a jeho dělení – rojení. S tím spojená i tvorba matečníku. Z matečníku se líhne matka, ale zajímavostí je že pokud by larvička nebyla krmená mateří kašičkou ve velkém množství a s přidáním různých látek, nikdy by se z ní nestala matka ,ale byla by to jen pracovitá včelka.
Ten to proces proměny dělničí larvičky na matku se vysvětlován vysokými dávkami mateří kašičky ( což je taková vysoko energetická látka,podporující růst orgánu a celé konstrukce včely). A také umístění matečníku na okraj plástu, kde je pro něj více místa. Japonský biolog Masaki Kamakura se s tím to poznatkem nespokojil a začal bádat a oddělovat jednotlivé látky od sebe a testovat. Nakonec našel v mateří kašičce látku ,která byla nazvána royalactin. Tento protein způsobuje růst matečníku , celkové velikosti těla a samozřejmě k zkrácení doby vývoje včely.
Royalactin působí přes receptory tzv. epidermálního růstového faktoru EGFR, který je zastoupen v celé hmyzí říši.
To tedy znamená ,že hmyz použil již fungující signalizační systém ,aby došlo k vytvoření kast a následné vytvoření včelích kolonii – včelstev.
Tento protein také byl vyzkoušen na samičkách mušek octomilek (Drosophila melanogaster), kde došlo ke zvětšení samotného jedince a i jeho vaječníku.
Je to velice potřebný poznatek,který jistě v budoucnu uplatní včelaři v odchovech včelích matek a také v samotném včelaření.
Altruizmus u včel.
Pokud o někom řeknete ,že je altruista znamená to ,že je to jedinec ,který se rozkrájí pro ostatní. Dalším poznatkem je altruizmus včel. Tímto altruismem se dá vysvětlit sebeobětování včely v obraně o úl. Altruizmus ,ale odporuje Darwinově hypotéze, kde silnější je vždy úspěšnější a vychází vždy jako vítěz , a přežívá i v nejtěžších situacích – Jenže se právě u včel obětuje pro záchranu včelstva ,jako celku. Toho si všiml i Darwin a vysvětloval to tak, že společenstvo kde se jedinec obětuje pro celek je společenstvo vždy úspěšnější.
Tento altruizmus se nejvíce uplatňuje v hmyzích státech,kde trubci dostanou celou sadu genu od otce a od matky dostanou polovinu genetické informace. Tedy všichni trubci ,kteří mají stejného otce jsou si ze 75procent příbuzní což znamená, že je pro ně výhodnější nechat plodit svou matku další trubce tedy své bratry než mít sami své potomky. Protože pokud by měli vlastní potomky , tak ti by byli jen z 50procent s nimi příbuzní. U včel je to ještě složitější o možnost oplození jedné matky několika trubci.
To se také využívá u dělnic. Královna je spářená s několika trubci a to znamená , vytvoření klanu u dělnic příbuzné s jedním otcem trubcem.. A pokud se tyto dělnice stanou trubčicemi (pokud matka není přítomná převezmou její úlohu některé dělnice.) a začnou klást svoje vajíčka ,která díky neoplozenosti kladou jenom trubce. Tak jednotlivé klany dělnic se budou snažit omezovat tyto konkurenční trubčice z jiných klanu a ničit jejich vajíčka.
Druhým pravidlem altruizmu je, že vždy více uděláme pro své vlastní příbuzné,než pro cizí. Altruizmus se tedy vyplácí u sourozenců, kde pokud se pro ně obětujeme ,my vlastně v nich geneticky zůstáváme vepsáni a tím věčně a to je zázrak přírody…. .
Zdroj: čRc2 Meteor.
Žádné komentáře:
Okomentovat