Je lepší včelí úly silně zateplit, nebo stačí jen slabá dřevěná stěna?
Tuto otázku si pokládá většina včelařů, a tak tomu bylo i u nás. Zkoušením silně zatepleného úlu přítele Ing. Smělého si chceme na tuto otázku co nejzodpovědněji a co nejpravdivěji odpovědět. Nyní dostanete možnost nahlédnout pod pokličku zajímavému systému úlu a práce s ním.
Již v začátcích našeho včelaření jsme se zajímali o silně zateplené úly, zvláště od Ing. Smělého. Nejprve jsme se rozhodovali, jak by měli vypadat naše úly a zda změnit sílu zateplení oproti zděděným úlům, které mají stěnu ze dvou 1 cm silných palubek, mezi které je vložen polystyrén o tloušťce 2 cm, jedná se tedy o relativně lehký zateplený úl.
Po několika letech vlastních pokusů jsme začali korespondovat s Ing. Smělým, který nám poslal svoje plány i s podrobným návodem k výrobě úlů. Práci na nich jsme začali až po několika měsících. Chyběla nám však metodika včelaření, která je potřebná pro zásahy do včelstev, abychom mohli dosáhnout co nepodobnějších výsledků jako on. Informace jsme vyhledávali v článcích, které uveřejnil buď sám, nebo o práci Ing. Smělého napsali jeho přátelé.
Nastudování obdržených materiálů, překonání relativní složitosti výroby úlu a pracnost zpracování metodik vedla k ochlazení zájmu o zateplený úl. Netrvalo však dlouho a došlo ke zlomu, a to po přednášce Ing. Smělého v naší ZO Choceň. Na začátku přednášky jsme ještě o některých závěrech pochybovali, ale vše se zlomilo ve chvíli, kdy popsal, jak včely staví dílo na mezistěnách v různých částech úlu. Ke stejnému poznatku jsme při našem experimentu dospěli i my. Od tohoto okamžiku jsme si začali pokládat konstruktivní otázky a hledat na ně odpovědi. Jednou z hypotéz byla, jestli je vše pravda o silně zatepleném úlu Ing. Smělého, musí to podobně fungovat i v našem zatepleném úlu. Sepsali jsme si jednotlivé body a kritická místa, na které nesmíme zapomenout při výrobě a zkoušení typu úlu Ing. Smělého. Zásadním pravidlem pro naši práci bude co nejpřesněji dodržet konstrukci úlu a metodiku včelaření při odzkoušení, abychom potom mohli získané poznatky a zkušenosti použít v našem dalším včelaření.
Výrobu nástavků jsme spustily podle výkresové dokumentace Ing. Smělého, kterou jsme doplnili našimi poznámkami a připomínkami, čemu se při výrobě máme vyhnout a co upravit. Konstrukce úlu Ing. Smělého nám připadala na některých místech nedostatečná. Jednalo se především o rohy a hrany na nástavku, které jsou pouze z polystyrenu, proto může dojít k jejich poškození při manipulaci s úlem. Na to se musí dát pozor hlavně u matek Vigor, které více propolisují a tím silněji spojí jednotlivé nástavky k sobě. Toto bychom odstranili pomocí dvou celoobvodových rámů, mezi které vsadíme polystyren, a tím nebude moci dojít k jeho poškození.
Na začátku zkoušení jsme měli nedůvěru k nezávadnosti polystyrenu i přes ujištění autora. Ing. Smělý je jedním ze spolupracovníků, kteří pomáhali při začlenění masivní výroby polystyrenu v naší zemi, dokonce pomohl zlepšit jeho vlastnosti. Proto jsme pátrali po informacích v různých zdrojích. Stručný výklad předkládáme i Vám. Polystyren se poprvé náhodně vyrobil v 1839, kdy Eduard Simon izoloval kapalný styren, monomer z pryskyřice borovice, a tento uložený vzorek náhodně z polymerizoval. Výroba se rozběhla až roku 1931, kdy jeho výrobu zahájil německý chemický koncern IG Fabren. Jednotlivé složky obsažené polystyrenu se nacházejí i běžně v přírodě. Styrén je obsažen v některých potravinách (pozor čistý je toxický a karcinogenní), nebo pentan, který vzniká ve trávicím traktu zvířat při trávících procesech. Polystyren neodolává teplotám vyšším jak 70 – 80°C. (odborný zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Polystyren).
Nejdůležitějším faktorem při práci s polystyrenovými deskami je tzv. vyzrání a odvětrání materiálu. PS desky se rozloží nejlépe na půdě a nechají se odvětrat, ideálně půl roku, postačuje však měsíc. Také se ustálí i tvarový rozměr. Tímto postupem dosáhneme již plné nezávadnosti. Jediné riziko hrozí při případném poškození povrchu nástavku, díky kterému může dojít k rozložení polystyrenu a uvolnění látek v něm obsažených za pomoci UV záření.
Druhým sporným bodem je laminovací nátěr. Ten je tvořen EPOXY 1200, jim se vytvoří tenký film, na který se položí noviny, my jsme použili slabý balicí papír a znovu se vše potřelo slabou vrstvou nátěru. V případě vytvoření bublin se jen proříznou nožem a podetřou. POZOR – musí se dodržen poměr jednotlivých složek laminátů. Za laminování epoxidem je výborné - pokud vynecháte jeho pracnost, klady překonají zápory. Mezi pozitivní vlastnosti patří omyvatelnost, dlouhá trvanlivost a to, že včely nemohou nátěr vykousat. Zdravotní rizika EPOXY 1200 nejsou, ale musí se nechat laminát dostatečně vyzrát a poté omýt několikrát teplou vodou. Následně se omyje 3% roztokem kyseliny citronové a, jak sám píše Ing. Smělý, potře se propolisovou tinkturou. Tím je zamezen možný styk EPOXY 1200 s vodou a potravinami. Pozor musíme dát jen na potraviny s 5% organickými kyselinami (octová, mléčná) a potraviny s obsahem etylalkoholu vyšším než 20%. (internet - autor Karel Kalcík). Při laminování epoxidem je potřebné se vybavit kvalitním dýchacím filtrem a pracovat v dobře odvětrané místnosti. Laminování jednoho nástavku trvá asi 1- 1,5 hodiny.
Naše zkušenosti
V prvním roce jsme během zimy vyrobili první pokusný nástavek a za laminovali ho dle návodu. Zarazila nás pracnost a potřeba při laminování dostatečně větrat. Tyto problémy nás odradily od další výroby. Náš zájem o zateplený úl pomalu utichl a na nástavek jsme zapomněli. V průběhu jara nastaly na včelnici problémy s oddělkem, který nedokázal zesílit. Vzpomněli jsme si na zateplený nástavek, do kterého jsme převěsili oddělek. Asi po 14 dnech jsme se zvědavostí zjistili, že je vše v pořádku. Kupodivu matka zakladla všechna volná místa. Včely se roztáhly po celém nástavku a obsedly i prázdné souše, které byly také zakládány. Nečekali jsme a oddělek jsme přikrmili cukerným roztokem. Ten zesílil a už v polovině června jsme ho mohli použít jako sádku překypující včelami na chov matek, který proběhl na výbornou. Při zazimování byl oddělek rozebrán a osazen novou matkou. Z něj bylo vytvořeno několik slabších oddělků a samotný úl skládající se nyní jen ze čtyř plástů byl doplněn o dvě souše a dvě mezistěny na počet 8 rámků. Postupným dokrmením jsme podpořili novou matku v plném kladení. Do druhého roku jsme šli s oddělkem na 8 rámcích a s více zkušenostmi včelaření v polystyrenovém úle. Naše zkušenosti s jarním rozvojem a přidáváním nástavku potvrdily poznatky Ing. Smělého.
Důležitým faktorem pro přezimování a jarní rozvoj včel v PS úlu je jejich přikrmování. Včelstvu jsme podávali cukerný roztok pouze vnitřním rámkovým krmítkem. Na zazimování oddělku bylo spotřebováno 10 kg cukru, který včely spotřebovaly na rozvoj oddělku, jeho růst a osazení 8 rámků. Na jaře bylo včelstvo přikrmeno 2krát, vždy cukerným roztokem z 1,5 kg cukru, aby byl podnícen jeho jarní rozvoj. Celkově jsme na včelstvo spotřebovali 13 kg cukru.
Sestava úlů s PS úlem v pozadí.
Jarní rozšiřování a mírné včeličky.
Na jaře nás překvapila až obdivuhodná rychlost rozvoje včelstva v PS úlu. Po vyzimování včelstva došlo začátkem jara, 14. dubna 2012 k o léčení M1aer a fumigaci, současně byl úl rozšířen o celý nástavek. Plod byl převěšen a nástavky byly doplněny o 5 souší a 6 mezistěn. Díky časnému podněcování a silnému zateplení se výstavba mezistěn a za plodování plastů zrychlily, a tak jsme mohli již v půli května přidat třetí nástavek, který byl osazen 2 soušemi a 8 mezistěnami. Ve vrchních nástavku byly zakladeny plásty od kraje ke kraji a ohraničeny jen krajními krycími plásty. Oba nástavky, o které jsme úl zvětšili, nebyli již stejně laminované jako první, ale byly vyrobeny jenom z XPS (extrudované polystyrenové desky) bez laminování o stejné tloušťce jako originál. Takto vyrobené nástavky jsou dostatečnou náhradou za laminované PS nástavky, ale při nedodržení včelí mezery dokážou včely tento materiál vykousat a tím zvětšit místo pro dostavění buněk plástu. Vystavěné mezistěny byly zakladeny a zaplněny medem. I když v roce 2012 byla snůška medu slabší oproti jiným rokům, mohli jsme díky PS úlu a nové metodice včelaření dosáhnout dvojího vytáčení. První vytáčení jsme provedli na konci května, vytočili jsme při něm 14,5 kg kvalitního jarního medu. Druhé vytáčení bylo již spojeno se zazimováním včelnice a krmením na zimu. Výsledkem bylo vytočení 19,5 kg medu, přesto že se část medu nechala v plástech pro vytvoření oddělků. Včelstvo v PS úle bylo rozebráno. Úl byl znovu osazen oddělkem z jiného včelstva na třech rámcích s novou matkou. Oproti minulému roku byly rámky osazeny na teplou stavbu (rovnoběžně se stěnou s česnem). Chtěli bychom odzkoušet možnost rozvoje včelstva s tímto systémem uložení rámků. Nástavek byl doplněn na 8 rámků soušemi a zakrmen. Včelstvo se už na podzim rozrostlo, což nás vede k optimistickému výhledu na příští rok. Ze včelstva z PS úlu jsme vytvořili čtyři oddělky po 3 rámcích a tři jedno plástové oddělky. Do všech jsme vložili novou kladoucí matku. Tyto oddělky jsme nechali jako 5tirámková záložní včelstva, která jsme vložili do sdruženého oplodňáčku s centrálním krmením uprostřed.
Výnos medu v PS úlu je ovlivněn pochopením nové metodiky ošetřování včelařem, také kvalitou matek, jak velká společenství tvoří, je také závislý na stanovišti úlu a zdroji snůšky. Mnoho včelařů si stěžuje na malé množství vytočeného medu, a přitom jsou snůškové poměry výborné. Jde jen o to upravit velikost sezení a pomoci včelstvům v rozvoji. Abychom pomohli k rozvoji včelstva v PS úlu, je vhodné uskladnit v něm dostatečné množství souší, neboť vyšší vynos medu je dán i počtem vystavených mezistěn. Naše přesvědčení je v tomto případně odlišné od názoru Ing. Smělého, který upřednostňuje souše před mezistěnami. Podle našeho názoru by měla být v nástavku uskladněna minimálně polovina mezistěn, které budou doplněny soušemi, aby bylo zachováno kvalitní dílo v úle a dobrý zdravotní stav včelstva.
Matečníky.V tom tkví budoucnost včelstva. Královna matka.
Pro výnos medu je zásadní také kvalita matek. Podle naší zkušenosti bychom neměli podle výnosu medu dělit včelstva na průměrná a nadprůměrná, jak to ve své metodice popisuje Ing. Smělý, ale spíše ho chápat jako celek. Nejvyšší výnos medu v nejlepším včelstvu by pro nás měl být metou, které chceme dosáhnout na celé včelnici a u všech včelstev. Naším hlavním cílem by mělo být vyrovnání síly včelstev na celé včelnici. Pokud toho chceme dosáhnout, může nám klesnout průměrný výnos medu, ale také, což je pro nás velmi výhodné, se sníží pracnost zásahů v jednotlivých včelstvech. Budeme moci provést ve všech včelstvech stejné zásahy, na které budeme dopředu připravení. Pro co největší vyrovnanost včelstev je vhodné začít u chovu matek a u jejich selekce. Kvalitu nových matek je vhodné kontrolovat v oddělcích během léta. Nové matky i s jejich oddělky vkládáme do úlu při doplňování zásob. Zbylé nepoužité matky se zazimují v oddělcích pro případ náhrady matek nebo doplnění a zesílení včelstev v jarním období. Při kontrole kvality matek je vhodné se zaměřit i na mírnost, která nám ulehčí práce ve včelstvech.
Nedostatkem našeho zkušebního PS úlu bylo dno, které nebylo vyrobeno podle výkresové dokumentace Ing. Smělého, nebylo zateplené a nemělo ani zateplenou zabránu ve dně, což má významný podíl na jarním rozvoji včelstva. Tepelnou vložku jsme vyrobili, ale protože nebylo technicky možné ji v našem PS úlu použít, zkusili jsme ji na úlech přítele Půlpána. Velmi se osvědčila, protože v úlech s vložkou byl velice dobrý rozvoj včelstev, která se navíc mohla rozběhnout po novém nástavku a obsednout úl natolik, aby došlo k co největšímu objemu plodování.
Důležitou součástí úlu je strůpek, je důležitější než samotné dno. U výroby strůpku se musí dodržet několik zásad. Strůpek vyrobený z folie, který nepropouští vodní páry, musí být silně uteplený, a to minimálně 8 cm silnou PS nebo EPS deskou, která musí po celé ploše těsně přiléhat. Strůpky ze sololitu nebo z prkének musí mít zateplení, které může propustit vodní páry, jinak by došlo k plesnivění. Vhodným zateplovacím materiálem jsou třeba noviny, filc atd. Při použití těchto materiálů doporučuji včelařům, aby vložili do rámu strůpku pásku nebo drát, díky kterým mohou snadno a rychle otvírat úl bez nutného odděláváni novin a filců. Dojde k podstatnému urychlení otvírání a uzavírání úlu. V případě sololitu navíc doporučujeme napustit ho fermeží a použít jednostranný sololit, a to hladkou vrstvou do včelstva. Na vyrobení originálního strůpku podle plánů Ing. Smělého již nebyl potřebný čas, ale jak se ukázalo, je možné použití perfektně uteplené folie. Pokud je strůpek neprodyšný a úl je dřevěný, je potřeba využít oček v nástavku na odvětrání vrchního nástavku a včelstvo je vhodné chovat na studenou stavbu, abychom usnadnili včelám odvětrání. V případě použití folie je nutné ji podložit latičkou, aby došlo k napnutí folie a jejímu plnému přilnutí polystyrenu k folii. Tím nedojde k orosení ani k zamlžení folie. Včelstvo musí být také dostatečně velké a musí dobře obsedat nástavek. Pár včel v koutě nástavku bude vždy v nevýhodě oproti zúženému včelstvu, jak to popisuje Ing. Smělý ve svých článcích. K možnému srážení vody na strůpku dochází u našeho PS úlu až ve chvíli, kdy se zvedne víko úlu se zateplením. Do několika sekund dojde k zamlžení folie a za několik minut i ke sražení kapek na folii. V úlech, které jsou slabě obsedlé včelstvy a bez potřebného úlového zúžení, lehce dojde ke srážení vody. Díky tomu dojde vzápětí k vyšší vlhkosti v úlu, k plesnivění plástů a následnému onemocnění včelstva.
PAMATUJME: prodyšný strůpek (sololit, prkénka) vždy zateplit jen prodyšnou uteplívkou (noviny, filc apod.) a neprodyšný (např. folie) silně zateplit neprodyšně a bez mezer např. polystyrenem. Každý úlový systém na studené stavbě (rámky jsou postaveny kolmo k česnu) je navíc potřeba opatřit očkem, které necháme po celou zimu otevřené, díky tomu již nebude docházet k plesnivění rámků.
Zvláštní pozornost bychom měli věnovat u PS úlů se strůpkovou folií léčení a fumigaci. Při léčení Varridolem z vrchu nástavku může dojít k poškození stěn, folie nebo také plástů teplem, které se uvolňuje z fumigačního pásku. Odstranit tento nedostatek je snadné, je třeba jenom vyrobit podobné háčky, které využíváme na Gabon. Měly by být jenom delší, a to aby vrch pásku byl aspoň 5 cm pod folií. Díky háčku je možné poškození minimální. Před samotným léčením je samozřejmostí vytažení krajního plástu se zásobami pro uvolnění potřebného místa na zavěšení tohoto pásku.
Medné plasty. Kvalitní med na světlém díle.
Výsledkem naší práce se zatepleným úlem podle nákresů Ing. Smělého bylo vytvoření vlastní modifikace PS nástavku, která je levnější a na výrobu časově méně náročná. Také životnost nástavku se tím rozhodně znásobí, protože lépe odolává vlivu počasí a ptactva, které vnější strany více poškozují. Modifikace vznikla z našeho standardního nástavku o tloušťce stěny 4 cm, kdy je jádro z PS desky silné 2 cm a je z obou stran kryto palubkou o síle 1 cm. Nový nástavek má jen palubku o tloušťce 1 cm zvenku. Dovnitř se jen vsadí extrodurovaný nebo o laminovaný polystyren, který je díky této konstrukci možné kdykoliv při poškození vyměnit. Nový nástavek se osvědčil. Rozvoj slabších včelstev je lepší oproti standardně zatepleným nástavkům. Už jen kontakt se suchou a teplejší stěnou je pro včelstvo výhodný a prospěšný.
Shrnutí: S výsledky a názory Ing. Smělého se více méně ztotožňujeme a souhlasíme s nimi. Pracnost výroby nástavků je jednou z nevýhod, a to nemluvě o potřebě vyrobit vrchní i spodní rám z důvodu nižšího poškození hran nástavku. Pracné laminování a možné negativní vlastnosti EPS a XPS polystyrénů při jejich poškození může včelaře také odradit. Modifikace úlu s hliníkovou folií nebo náš upravený nástavek je možným kompromisem a také zajímavou cestou. Jarní rozvoj je pozoruhodný. PS zateplený úl je vhodný hlavně pro slabá včelstva, kdy se rozvoj těchto včelstev zrychlí, a proto doženou i ta silnější. V PS úle je možné získat 2 až 3násobek medu než ve starých úlech, ale s vyšší pracností při ošetřování a rozšiřování včelstev, ke kterému je potřeba dostatečné množství nástavků. Jistě by stálo za vyzkoušení přezimovat v PS úlu silné včelstvo, minimálně na dvou až třech nástavcích. Výsledkem by mohlo být super včelstvo s rychlým jarním rozvojem, ale také by mohlo dojít k dlouhotrvajícímu podzimnímu plodování, jehož výsledkem by bylo včelstvo, které se opotřebovalo a zesláblo, protože naposledy vylíhnuté včely by nebyly dostatečně kvalitní. Tomu by se muselo předejit úpravou metodiky u podzimního ošetřování. Zatím poslední negativní, ale úsměvnou vlastností tohoto úlu je, co bychom dělali s tak velkým množstvím medu. Shrneme-li všechny poznatky, dojdeme k závěru: jste-li včelaři ze záliby, jistě stojí zato tento typ úlu zkusit, jenom je potřeba pochopit, že velké výnosy medu se dostaví během několika let, kdy zcela dodržíte a pochopíte jednotlivé části metodiky ošetřování včelstev v PS úlu.
V budoucnu bychom se s Vámi rádi podělili o další výsledky práce s PS úly a o to, zda tyto úly mají vliv na výskyt varroázy a nosematózy a doufáme, že to již bude snad s rekordními výnosy, o jakých píše Ing. Smělý. Držte nám palce.
Nakonec bychom chtěli poděkovat příteli Ing. Smělému za přínos pro včelaření, který představuje jeho konstrukce silně zatepleného úlu a především jeho dosavadní práce.
Jindřich Meduna ze ZO Choceň s rodinou
www.dobravcela.cz
jindrich.meduna@centrum.cz
Je možné, že i anglická punk rocková zpěvačka a skladatelka vlastním jménem M.J. Elliott-Said si dala umělecké jméno právě po světoznámém izolačním materiálu a to Poly Styrene. Asi ne.
