čtvrtek 26. května 2011

Narození panušky a chov matek.

Nejen nás zajímá ,jak se rodí matičky a tak jsme si ji zkusily nafotit.

Každý včelař pokud vypráví o včelkách rád zabrousí na téma matičky, královny včelího státu. Je to  vděčné téma o kterém v povědomí nevčelařů je mnoho neznámých. Tedy ,abychom nelhali i nám je jen málo od kryto z jejich tajemství.

Nálezem panušky jsme se namlsali zajímavým pohledem  na několik hodin narozenou matičku. Zajímalo nás jak vypadá na vlastní oči její narození. Díky odchovu matek ,které rádi provádíme, jsme si mohli spočítat pravý čas na její vylíhnutí a tudíž se na to řádně připravit. Opak byl pravdou. Sháňka po foťáčku byla úporná ,protože jsme hodinu narození neznali.  Vše dopadlo dobře a můžeme se pochlubit fotečkami.

Na snímcích je vidět postupný zrod matičky a i její první pokrm, který byl dán námi, medík.

Na dalších snímcích jsou  k shlédnutí naše matečníky.  V chovu matek rádi využíváme Oresiho metodu , metodu dvojího přelarvení , tím získáváme kvalitní matečníky podobné rojovým.

Nyní se s námi pokochejme několika hezkými  snímky.

Narození panušky a jiné fota.25,05,2011 010Narození panušky a jiné fota.25,05,2011 013

 

Narození panušky a jiné fota.25,05,2011 023Narození panušky a jiné fota.25,05,2011 026Narození panušky a jiné fota.25,05,2011 029Narození panušky a jiné fota.25,05,2011 030Narození panušky a jiné fota.25,05,2011 031Narození panušky a jiné fota.25,05,2011 032Narození panušky a jiné fota.25,05,2011 033Narození panušky a jiné fota.25,05,2011 034Narození panušky a jiné fota.25,05,2011 035Narození panušky a jiné fota.25,05,2011 036Narození panušky a jiné fota.25,05,2011 037Narození panušky a jiné fota.25,05,2011 038Narození panušky a jiné fota.25,05,2011 039Narození panušky a jiné fota.25,05,2011 048Narození panušky a jiné fota.25,05,2011 053Narození panušky a jiné fota.25,05,2011 052Narození panušky a jiné fota.25,05,2011 057

neděle 15. května 2011

Royalactin–nové poznatky. Altruismus.

Z jednoho stejného vajíčka se rodí matka i dělnice – jak to?

Je doba sílení včelstev a jeho dělení – rojení. S tím spojená  i tvorba matečníku. Z matečníku se líhne matka, ale zajímavostí je že pokud by larvička nebyla krmená mateří kašičkou ve velkém množství a s přidáním různých látek, nikdy by se z ní nestala matka ,ale  byla by to jen pracovitá včelka.

Ten to proces proměny dělničí larvičky na matku se vysvětlován vysokými dávkami mateří kašičky ( což je taková vysoko energetická látka,podporující růst orgánu a celé konstrukce včely). A také umístění matečníku na okraj plástu, kde je pro něj více místa. Japonský biolog Masaki Kamakura se s tím to poznatkem nespokojil a začal bádat a oddělovat jednotlivé látky od sebe a testovat. Nakonec našel v mateří kašičce látku ,která byla nazvána royalactin. Tento protein způsobuje růst matečníku , celkové velikosti těla a samozřejmě k zkrácení doby vývoje včely.

Royalactin působí přes receptory tzv. epidermálního  růstového faktoru EGFR, který je zastoupen v celé hmyzí říši.

To tedy znamená ,že hmyz použil již fungující signalizační systém  ,aby došlo k vytvoření kast a následné vytvoření včelích kolonii – včelstev.

Tento protein také byl vyzkoušen na samičkách mušek octomilek (Drosophila melanogaster), kde došlo ke zvětšení samotného jedince a i jeho vaječníku.

Je to velice  potřebný poznatek,který jistě v budoucnu uplatní včelaři v odchovech včelích matek a také v samotném včelaření.

Rojení  a velikost včelstva 200

 

 

Altruizmus u včel.

Pokud o někom řeknete ,že je altruista znamená to ,že je to jedinec ,který se rozkrájí pro ostatní. Dalším poznatkem je altruizmus včel. Tímto altruismem se dá vysvětlit sebeobětování včely v obraně o úl.  Altruizmus ,ale odporuje Darwinově hypotéze, kde silnější je vždy úspěšnější a vychází vždy jako vítěz , a přežívá i v nejtěžších situacích – Jenže se právě u včel obětuje pro záchranu včelstva ,jako celku. Toho si všiml i Darwin a vysvětloval to tak, že společenstvo kde se jedinec obětuje pro celek je společenstvo vždy úspěšnější.

Tento altruizmus se nejvíce uplatňuje v hmyzích státech,kde trubci dostanou celou sadu genu od otce a od matky dostanou polovinu genetické informace. Tedy všichni trubci ,kteří mají stejného otce jsou si ze 75procent příbuzní což znamená, že je pro ně výhodnější nechat plodit svou matku další trubce tedy své bratry  než mít sami své potomky. Protože pokud by měli vlastní potomky , tak ti by byli jen z 50procent s nimi příbuzní. U včel je to ještě složitější o možnost oplození jedné matky několika trubci.

To se také využívá u dělnic. Královna je spářená s několika trubci a to znamená , vytvoření klanu u dělnic příbuzné s jedním  otcem trubcem.. A pokud se tyto dělnice stanou trubčicemi (pokud matka není přítomná převezmou její úlohu některé dělnice.) a začnou klást svoje vajíčka ,která díky neoplozenosti kladou jenom trubce. Tak jednotlivé klany dělnic  se budou snažit omezovat tyto konkurenční trubčice z jiných klanu  a ničit jejich vajíčka.

Druhým pravidlem altruizmu je, že vždy více uděláme pro své vlastní příbuzné,než pro cizí. Altruizmus se tedy vyplácí u sourozenců, kde pokud se pro ně obětujeme ,my vlastně v nich geneticky zůstáváme vepsáni a tím věčně a to je zázrak přírody…. .

Zdroj: čRc2 Meteor.

Komínové včelaření ,aneb nevěřili by jste.

Nedávno jsme jeli autem s přáteli včelaři a nevěřili velikosti včelstev.

Dnešní včelaření je jiné než před desítky let. Změnily se zásady včelaření s příchodem nástavkového včelaření. Tím přišli i diskuze o mateří mřížce , o uteplené a neoteplené stavbě a také o uteplených a neoteplených úlech. Mnohé jsme odzkoušeli a tím jsme si mohli i udělat názor.

Naše včelaření vychází z různých poznatku ,které jsme získali radami, zkušenostmi, omyli a také četbou literatury a to soudobé i hodně staré až prastaré. Následující věty si myslíme , že povedou k velkým polemikám a diskuzím. Věříme v jedno a to že praxe u včel je neopakovatelná a nepřenosná, lze ji jen napodobit a to lépe nebo hůře. Proč si to myslíme? Každé stanoviště má své, jak snůškové tak i povětrnostní  podmínky. To nemluvě o úlovém hardwaru čí kmenu použité matky, která má své vlastní vlastnosti. Uznáte ,že je to mnoho proměnných,které závisejí na mnoha podmínkách. Ukončili bychom to asi tak to – neporovnávejme, nechlubme se  ,ale pomáhejme si jak jen to je možné.

Následující fota jsou jen z jednoho komínového úlu, ve kterém není mateří mřížka.

Celkový pohled na včelstvo. Pohled do podmetu a vysedání včel v něm.

oddělky 013Rojení  a velikost včelstva 231oddělky 019

Postupné rozebírání úlu s ukázkou co obsahuji jednotlivé podlaží – nástavky.

Pátý nástavek obsahuje již zavíčkovaný med,minimálně z jedné třetiny.

Rojení  a velikost včelstva 231Rojení  a velikost včelstva 228Rojení  a velikost včelstva 229

Čtvrtý nástavek obsahuje plásty s medem teprve připravený na zavíčkování.

Rojení  a velikost včelstva 226Rojení  a velikost včelstva 227

Třetí obsahuje nektar přeměňovaný na med a plodovou hlavu.

Rojení  a velikost včelstva 166Rojení  a velikost včelstva 167

Druhý nástavek obsahuje  krajní plásty medu a jinak plodový střed. Také samotnou matku,která zde ploduje.

Rojení  a velikost včelstva 170Rojení  a velikost včelstva 182Rojení  a velikost včelstva 213Rojení  a velikost včelstva 217Rojení  a velikost včelstva 218Rojení  a velikost včelstva 219

Matka přebornice jak kontroluje svou práci.

Rojení  a velikost včelstva 201Rojení  a velikost včelstva 207

První nástavek je patou plodu a také místem nárazové zásobárny nektaru při snůšce.

Rojení  a velikost včelstva 177Rojení  a velikost včelstva 178Rojení  a velikost včelstva 179Rojení  a velikost včelstva 180

Číslováni fotek nemusí odpovídat postupným číslům, protože byl úl focen ,jak při rozebíráni tak i při uzavíráni a jsou vybrána ostřejší fota.

Doufáme ,že jsme udělili za dost všem zvědavým přátelům včelařům, kteří chtěli znát uspořádání úlového prostoru a jeho obsednutí .

středa 11. května 2011

První panuška letos.

Dnes na večer jsme se byli s bratrem kouknout na včelky.

Přes malé přemlouvání ,že včelky máme mírné jsem ho nakonec umluvil a šel se ,se mnou podívat. objevily jsme zajímavý nález několik hodin narozenou panušku (Panuška je mladá ještě neoplozená matka.) a líhnoucího se trubce.

Byl to pro nás oba zajímavý objev. Pro mne vidět novou letos první panušku a narození trubce. Pro brachu super blízký pohled na včelky opravdu z očí do tykadla.

Foto dnes vylíhlé matky zde uveřejňujeme ,snad se bude líbit.

Děkuji bratru za fota ,které opravdu s nasazením života pořídil. DÍK.

 

Líhnoucí se trubec.

Panuška a Narození trubce 023Panuška a Narození trubce 024

Mírné včely?

Panuška a Narození trubce 031Panuška a Narození trubce 050

¨

Panuška je mladá ještě neoplozená matka.

Panuška a Narození trubce 036

neděle 8. května 2011

Minioplodňáček V–Rozšíření a počátek chovu matek.

Pokračuje sledování minioplodnáčku.

Uplynul dlouhý čas a minioplodnáček se rozšířil na tři nástavky asi po deseti rámcích. Nyní nastal čas pro přípravu chovu matek. Pokud vše vyjde mohli bychom z tohoto včelstvíčka vychovat matky. Kvalita je závislá na metodice ,síle a zručnosti ošetřovatele.

Koukněme na pár fotek, kde si lze prohlédnout kam umísťujeme chovný rámek, vybíhající plod, zakladený rámek, celkový pohled a pohled na česínko. Které je tak to velikostně nejlepší, dokonce lepší jak podlouhlé nízké. Zajímavý snímek je na konci ,kde je zachycena včelka přinášející pyl. Zajímavé je její fotka při přistávání.

Chov matek začíná a jak mi řekl můj přítel včelař , chov matek je poezií včelařství.

 oplodnáky 007oplodnáky 002oplodnáky 027oplodnáky 024

oplodnáky 041oplodnáky 032 oplodnáky 009oplodnáky 012 oplodnáky 045oplodnáky 047