Květnové rojení.

´´Květnový roj stojí za fůru sena.´´  Říka staré české přísloví.

Od pradávna si lidé vážili včelstev a zhlíželi k nim jako k nejpracovitějším tvorům a platí to i dnes. Postupem času si včelaří přinášeli včelstva blíže k lidským obydlí až na konec docela chov včel z domácněl. Včelstva na našem území byla u každého statku ba domečku pracovitých lidí. Chovali se v brtích, klátech,košnicích a později v  budečácích a almárkách až nakonec v nástavkových úlech různých typu (názvy různých typů příbytku včel).

S chovem včelstev přišlo i rojení(došlo k pozorování přirozeného chování včel).  Tehdy se vytvořilo přísloví  Květnový roj stojí za fůru sena. Proč? Takový roj vždy přinesl med a vytvořil vosk, který se využíval na svíčky, pozor každý včelař musel v minulosti odvádět část vosku  faře nebo svému pánu.

I my jsme se potýkali s roji. Postupem času jsme pochopili ,jak je nevýhodné ty to roje mít. Vyrojení je vždy ztrátou medu a včel létavek(včelky dělnice ,které nosí med do úlu). vyrojené včelstvo přinese tak 20až 30kg  a květnový roj asi 10 až 15kg , ale nevyrojené včelstvo i 77kg.. Roj postaví 20mezistěn plus včelstvo 10mezistěn a nevyrojené 30 až 43 mezistěn. Musíme dodat,že u nás medovicový med je jen v omezeném množství a ne každý rok.Hlavní snůšky jsou z květu ovocných stromu, keřů a bylin včetně kytek.

Květnové roje dosahují běžně váhy  5kg  včel s medem.  Včelky přinesou sebou i pyl potřebný k výchově první generace včel.  Pokud si roje včelař  nesmete hned, ten den a do několika hodin. Tak roj si najde místo jinde nebo aspoň vytyčí směr dalšího letu. Ten to let je úžasný, několikrát jsme pozorovali roj ,jak se zvednul a uletěl nám  pryč. Jen ten kdo to viděl na vlastní oči uvěří jakou rychlost nabere takový roj. Marně jsme za ním běželi ,již za několik minut jsme náš běh vzdali protože jsme ho již neviděli.

Ten to rok jsme se připravili na vyrojení, ne proto aby nám neulétl, ale aby naše děti ho mohli spatřit a my jim mohli názorně ukázat ,jak je včelaření zajímavé. Vyrojení máme zatím zvládli. To znamená ,že plně využíváme proti rojová opatření a vyrojí se nám jen včelstva ,která z nedostatku času necháme vyrojit. Minulý rok to bylo na 23 včelstev 4ks. Ten to rok zatím jedno.

Společně jsme pozorovali celý průběh rojení až po vlastní usazení roje do oplodňáčku a záhy i do vlastního úlu. Musíme dodat ,že ten samí den co se včelstvo vyrojí tak usazujeme, bez věznění, do nového úlu(staré praktiky píší ,že takový roj se nechá v chladu a temnu až tři dny, třeba ve sklepě). roji dodáme 10ks mezistěn, které vystaví do konce týdne. a do čtrnácti dnu od usazení dodáváme  druhý a později i třetí nástavek mezistěn dle síly včelstva.

Chtěli bychom upozornit, že my  roje  nesklepáváme, pokud je k ním přístup. Naopak díky zkušenostem se vedle nich usadí oplodňáček a roj si sám včetně matky přeleze do nového příbytku. Tu to skutečnost mnoho včelařů s okolí neakceptuje. Díky videu ,které pořídil bracha se nelze nijak hádat ba naopak potvrzuje naše zkušenosti.

Následují snímky letošního vyrojení. Při kterém pomáhali naše děti a kdy s naprosté blízkosti mohli pozorovat i usazení toho to roje.

Nový sdružený oplodňáček.

Od minulého roku využíváme vylepšené sdružené oplodňáčky.

Postupným chovem matek a zvýšením včelstev, nás nutilo  vyrobit nový typ úlku. Hlavním důvodem proč jsme ho vyrobily a sdružili několik oplodňáčku v jeden,  je možnost krmení  všech čtyřech oddělků najednou. Konstrukce je ze styroduru, ze kterého vyrábíme i jiné oplodňáčky  a přepážky. Síla styroduru je 4cm a uteplení stropu je polystyrénem o tloušťce 8cm.  Strůpek  je shora oplechován. Uvnitř oplodňáčku jsou vyrobeny rámečky ze dřeva ,aby nedocházelo k poškození styroduru při manipulaci s rámky. Větrání včelstvíček je provedeno nejen česnem ,ale také dvěma zasíťovanými otvory ve dně.

Další výhoda oplodňáčku je použitelnost jak půl rámků tak i celých rámku 39*24.(Rozdílná délka rámku je řešena postavením, rámků podél nebo napříč úlku.)

Krmení se provádí standardně a to bud 1litrovou sklenicí nebo 4litrovou sklenicí. Obě se vejdou s dostatečnou vůli od stěn.

Osazení oplodňáčku se děje pomocí plodových plástu a matečníku nebo pomocí oddělku již hotového. Doplní se mezistěny nebo souše, nejlepší pro oddělky jsou mezistěny. Nejen ze zdravotních důvodů.

Včelařům co mohli shlédnou oplodňáček se velice líbil a uvažovali o podobných zařízení.(nevynalezli jsme ho ,ale dořešily a přestavěli na současnou velikost včetně zlepšení).

Musíme dodat jednu zásadní nevýhodu, při vyprázdnění samotných oplodňáčků ,zůstává  mnoho včel na dně. Je to jen pár včel ,ale i tak nesnáz. Můžeme jen dodat , že nové řešení již ten to problém vyřešilo.

Narození panušky a chov matek.

Nejen nás zajímá ,jak se rodí matičky a tak jsme si ji zkusily nafotit.

Každý včelař pokud vypráví o včelkách rád zabrousí na téma matičky, královny včelího státu. Je to  vděčné téma o kterém v povědomí nevčelařů je mnoho neznámých. Tedy ,abychom nelhali i nám je jen málo od kryto z jejich tajemství.

Nálezem panušky jsme se namlsali zajímavým pohledem  na několik hodin narozenou matičku. Zajímalo nás jak vypadá na vlastní oči její narození. Díky odchovu matek ,které rádi provádíme, jsme si mohli spočítat pravý čas na její vylíhnutí a tudíž se na to řádně připravit. Opak byl pravdou. Sháňka po foťáčku byla úporná ,protože jsme hodinu narození neznali.  Vše dopadlo dobře a můžeme se pochlubit fotečkami.

Na snímcích je vidět postupný zrod matičky a i její první pokrm, který byl dán námi, medík.

Na dalších snímcích jsou  k shlédnutí naše matečníky.  V chovu matek rádi využíváme Oresiho metodu , metodu dvojího přelarvení , tím získáváme kvalitní matečníky podobné rojovým.

Nyní se s námi pokochejme několika hezkými  snímky.

 

Royalactin–nové poznatky. Altruismus.

Z jednoho stejného vajíčka se rodí matka i dělnice – jak to?

Je doba sílení včelstev a jeho dělení – rojení. S tím spojená  i tvorba matečníku. Z matečníku se líhne matka, ale zajímavostí je že pokud by larvička nebyla krmená mateří kašičkou ve velkém množství a s přidáním různých látek, nikdy by se z ní nestala matka ,ale  byla by to jen pracovitá včelka.

Ten to proces proměny dělničí larvičky na matku se vysvětlován vysokými dávkami mateří kašičky ( což je taková vysoko energetická látka,podporující růst orgánu a celé konstrukce včely). A také umístění matečníku na okraj plástu, kde je pro něj více místa. Japonský biolog Masaki Kamakura se s tím to poznatkem nespokojil a začal bádat a oddělovat jednotlivé látky od sebe a testovat. Nakonec našel v mateří kašičce látku ,která byla nazvána royalactin. Tento protein způsobuje růst matečníku , celkové velikosti těla a samozřejmě k zkrácení doby vývoje včely.

Royalactin působí přes receptory tzv. epidermálního  růstového faktoru EGFR, který je zastoupen v celé hmyzí říši.

To tedy znamená ,že hmyz použil již fungující signalizační systém  ,aby došlo k vytvoření kast a následné vytvoření včelích kolonii – včelstev.

Tento protein také byl vyzkoušen na samičkách mušek octomilek (Drosophila melanogaster), kde došlo ke zvětšení samotného jedince a i jeho vaječníku.

Je to velice  potřebný poznatek,který jistě v budoucnu uplatní včelaři v odchovech včelích matek a také v samotném včelaření.

 

 

Altruizmus u včel.

Pokud o někom řeknete ,že je altruista znamená to ,že je to jedinec ,který se rozkrájí pro ostatní. Dalším poznatkem je altruizmus včel. Tímto altruismem se dá vysvětlit sebeobětování včely v obraně o úl.  Altruizmus ,ale odporuje Darwinově hypotéze, kde silnější je vždy úspěšnější a vychází vždy jako vítěz , a přežívá i v nejtěžších situacích – Jenže se právě u včel obětuje pro záchranu včelstva ,jako celku. Toho si všiml i Darwin a vysvětloval to tak, že společenstvo kde se jedinec obětuje pro celek je společenstvo vždy úspěšnější.

Tento altruizmus se nejvíce uplatňuje v hmyzích státech,kde trubci dostanou celou sadu genu od otce a od matky dostanou polovinu genetické informace. Tedy všichni trubci ,kteří mají stejného otce jsou si ze 75procent příbuzní což znamená, že je pro ně výhodnější nechat plodit svou matku další trubce tedy své bratry  než mít sami své potomky. Protože pokud by měli vlastní potomky , tak ti by byli jen z 50procent s nimi příbuzní. U včel je to ještě složitější o možnost oplození jedné matky několika trubci.

To se také využívá u dělnic. Královna je spářená s několika trubci a to znamená , vytvoření klanu u dělnic příbuzné s jedním  otcem trubcem.. A pokud se tyto dělnice stanou trubčicemi (pokud matka není přítomná převezmou její úlohu některé dělnice.) a začnou klást svoje vajíčka ,která díky neoplozenosti kladou jenom trubce. Tak jednotlivé klany dělnic  se budou snažit omezovat tyto konkurenční trubčice z jiných klanu  a ničit jejich vajíčka.

Druhým pravidlem altruizmu je, že vždy více uděláme pro své vlastní příbuzné,než pro cizí. Altruizmus se tedy vyplácí u sourozenců, kde pokud se pro ně obětujeme ,my vlastně v nich geneticky zůstáváme vepsáni a tím věčně a to je zázrak přírody…. .

Zdroj: čRc2 Meteor.

Komínové včelaření ,aneb nevěřili by jste.

Nedávno jsme jeli autem s přáteli včelaři a nevěřili velikosti včelstev.

Dnešní včelaření je jiné než před desítky let. Změnily se zásady včelaření s příchodem nástavkového včelaření. Tím přišli i diskuze o mateří mřížce , o uteplené a neoteplené stavbě a také o uteplených a neoteplených úlech. Mnohé jsme odzkoušeli a tím jsme si mohli i udělat názor.

Naše včelaření vychází z různých poznatku ,které jsme získali radami, zkušenostmi, omyli a také četbou literatury a to soudobé i hodně staré až prastaré. Následující věty si myslíme , že povedou k velkým polemikám a diskuzím. Věříme v jedno a to že praxe u včel je neopakovatelná a nepřenosná, lze ji jen napodobit a to lépe nebo hůře. Proč si to myslíme? Každé stanoviště má své, jak snůškové tak i povětrnostní  podmínky. To nemluvě o úlovém hardwaru čí kmenu použité matky, která má své vlastní vlastnosti. Uznáte ,že je to mnoho proměnných,které závisejí na mnoha podmínkách. Ukončili bychom to asi tak to – neporovnávejme, nechlubme se  ,ale pomáhejme si jak jen to je možné.

Následující fota jsou jen z jednoho komínového úlu, ve kterém není mateří mřížka.

Celkový pohled na včelstvo. Pohled do podmetu a vysedání včel v něm.

Postupné rozebírání úlu s ukázkou co obsahuji jednotlivé podlaží – nástavky.

Pátý nástavek obsahuje již zavíčkovaný med,minimálně z jedné třetiny.

Čtvrtý nástavek obsahuje plásty s medem teprve připravený na zavíčkování.

Třetí obsahuje nektar přeměňovaný na med a plodovou hlavu.

Druhý nástavek obsahuje  krajní plásty medu a jinak plodový střed. Také samotnou matku,která zde ploduje.

Matka přebornice jak kontroluje svou práci.

První nástavek je patou plodu a také místem nárazové zásobárny nektaru při snůšce.

Číslováni fotek nemusí odpovídat postupným číslům, protože byl úl focen ,jak při rozebíráni tak i při uzavíráni a jsou vybrána ostřejší fota.

Doufáme ,že jsme udělili za dost všem zvědavým přátelům včelařům, kteří chtěli znát uspořádání úlového prostoru a jeho obsednutí .